DFTD - smrtelné nebezpečí pro tasmánské čerty

Už zítra si budete moci poslechnout novou epizodu podcastu, tentokrát věnovanou fascinujícím ďáblům medvědovitým. Dotkneme se jejich unikátní biologie, historie ohrožení i zásadního problému, kterému dnes čelí: infekční rakovině obličeje. Tento fenomén je natolik zajímavý, že stojí za hlubší rozbor. Tak pojďme na to – nejprve však malý exkurz do historie.


Historie ohrožení ďáblů

Ďábli medvědovití dnes patří mezi ohrožené druhy, ale jejich problémy začaly už v 19. století. Tehdy byli považováni za škůdce – údajně útočili na domácí ptactvo a farmáři věřili, že loví i ovce - a to ve smečkách. Tato představa vznikla zřejmě kvůli tomu, že ďábli byli často spatřeni u mrtvých ovcí, na kterých hodovali. Ve skutečnosti jsou však samotářští a smečky netvoří. To, že se sejdou u většího zdroje potravy, je pro ně přirozené chování.

Cílený lov vedl k drastickému poklesu jejich populace a situace se dostala až na kritickou mez. Tento tzv. bottleneck efekt (genetické zúžení populace) bude v našem příběhu ještě hrát důležitou roli.

Současné hrozby: infekční rakovina obličeje

Dnes jsou ďábli chráněni zákonem, ale čelí nové výzvě – infekční rakovině obličeje (DFTD - Devil Facial Tumor Disease). Tato nemoc je hlavním důvodem jejich úbytku. Přenáší se přímým kontaktem, zejména kousáním, což je u ďáblů běžné při sociálních interakcích nebo soubojích o potravu. Rakovinné buňky se z nemocného jedince přenesou na zdravého a v jeho těle začnou nekontrolovaně růst.

Příznaky DFTD byly poprvé zdokumentovány v roce 1996 v národním parku Mt. William na severovýchodě Tasmánie. Podle genetických analýz však nemoc vznikla už kolem roku 1986, zřejmě jako důsledek genetické příbuznosti způsobené zmíněným bottleneck efektem.

Nemocné ďábly lze poznat podle nádorů na obličeji, které deformují čelisti a mohou zasahovat i oči. Nemoc často vede k úhynu během šesti měsíců, buď v důsledku hladovění, nebo selhání orgánů, pokud se rakovina rozšíří po těle.



Boj s nemocí: věda, technologie a naděje

Imunitní systém ďáblů nedokáže rakovinné buňky rozeznat jako hrozbu, což komplikuje léčbu. Vědci se však nevzdávají. Jedním z přístupů je úprava DNA rakovinných buněk tak, aby byly viditelnější pro imunitní systém. První pokusy v tomto směru již probíhají.

Technologie také sehrává důležitou roli. Umělá inteligence využívá kamerové záznamy a pokročilé algoritmy k identifikaci postižených jedinců. Tento systém umožňuje rychlejší a přesnější sledování nemocných zvířat, což usnadňuje cílené zásahy.

V roce 2023 byla také testována první vakcína. Ačkoli vakcinovaní jedinci vykázali imunitní odpověď, nebyla dostatečně silná na úplnou ochranu. Vývoj vakcíny tedy pokračuje.

Ochrana ďáblů

Ačkoli byli ďábli v minulosti vnímáni jako „škodná“, jejich přítomnost má pozitivní vliv na ekosystém – například dnes kontrolují populaci zavlečených lišek a konzumací uhynulých zvířat fungují i jako nesmírně důležitá zdravotní policie. 

Budeme schopni pomoct ďáblům vyhrát boj s touto zákeřnou nemocí? Jen čas ukáže, ale každý krok směrem k ochraně přírody má smysl.


Zdroje obrázků:

1) https://animals.sandiegozoo.org/sites/default/files/2016-09/animals_hero_tasmaniandevil.jpg

2) https://th.bing.com/th/id/OIP.Nhtp15_B-yCKO9hgR6UfqgHaFj?w=760&h=570&rs=1&pid=ImgDetMain



Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

31: Strážci savan - nová epizoda podcastu, co se do podcastu nedostalo a bonusové materiály

Obrázek
  Nová epizoda podcastu Máme tu další epizodu podcastu - tentokrát se vydáme do africké savany za jejími malými, sociálními a velmi chytrými strážci. Už tušíte? Vydáme se do světa surikat. Celou epizodu si můžete poslechnout zde: https://open.spotify.com/episode/6VkVjimmiBNTYZ4ZmQ78ZL?si=J87B2jbnSJOnILWDT7i7hg Co se do podcastu nevešlo Pro zkoumavé a zvídavé posluchače tu mám pár doplňujících informací, které se do podcastu nedostaly, ale zmínku si rozhodně zaslouží. Surikaťátka Jak vypadají surikatí mláďata? A jak dlouho je maminka nosí v bříšku? No rozhodně ne 9 měsíců - surikatám stačí něco málo přes 2, v průměru 77 dní. Počet se pak liší v závislosti na podmínkách, většinou se ale rodí 2-5 mláďat.  Ta váží 25-35 g a jsou hodně závislá na své matce - uši i oči mají zavřené. Rychle se pak ale vyvíjí, to se jim musí nechat. Osamostatňují se už ve stáří 7–9 týdnů.  Prvních pár dní ale zůstává matka s mláďaty v noře (ve zvláštní komoře vyložené trávou). Až přijde sprá...
Další informace

30: Žába z jezera bohů + Něco navíc

Obrázek
Novou epizodu podcastu můžete poslouchat už nyní zde: https://open.spotify.com/episode/5KV1r9C23uca6Puo0fKzJy?si=oF7LNwC4QUGzf-DC4D86zQ V nejnovějším dílu podcastu se seznámíme s asi nejpodivnější žábou na světě. Ať už se jedná o její netradiční vzhled nebo schopnosti, věřím že vás povídání zaujme. Protože vědce rozhodně zajímá, a to už pěknou řádku let. Jedním z nich byl dokonce i světoznámý oceánograf Cousteau. A že se při výzkumu v jezeře Titicaca činil. Víc už vám ale prozrazovat nebudu, jen si vše v klidu poslechněte.  No a pokud si chcete poslech užít ještě o něco více, jako už tradičně jsem pro vás připravil pár maličkostí navíc. Jedná se o: 📄 Omalovánky 🎨 📜 Krátké praktické shrnutí 📝 List na poznámky, abyste si mohli zapsat to, co ve shrnutí není a vás to zaujalo  ➡️ Pro stažení stačí kliknout na obrázky. A pokud si omalovánky vybarvíte, RÁD uvidím výsledek - označte mě u svého mistrovského díla! Co si o tom myslíte? Chtěli byste víc podobných postřehů ze zákulisí?...
Další informace

Kapybary: Pár zajímavostí, na které se v podcastu nedostalo + chybička se vloudila

Obrázek
Už jste slyšeli epizodu o kapybarách? Pokud ano a chcete se o těchto fascinujících „přerostlých morčatech“ dozvědět ještě víc, jste na správném místě. Dnes se podíváme na pár zajímavostí, které se do podcastu nevešly, a také na jednu drobnou chybičku, které se tam naopak dostat podařilo… 🧐 Zajímavost #1: Odkud pochází jméno „kapybara“? V podcastu jsme si řekli, že vědecké jméno kapybar Hydrochoerus hydrochaeris znamená „vodní prase“. Ale co samotné slovo „kapybara“? Původ tohoto názvu nás zavede nejen do Jižní Ameriky, ale i hluboko do historie. Ještě před příchodem Evropanů byl nejrozšířenějším jazykem tohoto kontinentu jazyk kmene Tupí, který měl obrovský kulturní vliv. Právě z něj pochází i slovo „kapybara“, i když jeho původní podoba zněla „ka'apiûara“. Tento název se skládá ze slov: 🌿 kaá = list 📏 píi = štíhlý 🍽️ ú = jíst 👤 ara = činitelská přípona (někdo, kdo něco dělá) Dohromady tedy „ten, kdo jí štíhlé listy“ nebo volněji přeloženo „požírač trávy“. 🍼 Zajímavost #2: Ka...
Další informace