Ptáčci v zimě - jak to vydrží?

Zimy jsou možná v poslední době mírnější, a letošní zima byla dokonce překvapivě teplá. Přesto se občas teploměr dostane pod nulu, a my si musíme navléknout další vrstvy oblečení. Co si budeme povídat, bez teplé bundy a čepice se ten mráz přeci jen zvládá o dost hůř. 

Naši psi na tom bývají o něco lépe – díky husté srsti. A ti choulostivější dostanou stylový obleček. Ale co zvířata v přírodě? Jak zvládají zimu, když nemají možnost sáhnout po teplé péřovce?

Zvířecí strategie na přežití zimy

Divoká zvířata mají různé triky a strategie, jak zimu přečkat. Některá si nechají narůst pěkný, teplý zimní kožich. Srst savců je tvořená dvěma druhy chlupů: delšími pesíky, které jim propůjčují charakteristickou barvu, a kratšími spodními chlupy, které tvoří podsadu. Právě tahle podsada je v zimě hustší a delší, což zajišťuje zvířeti tepelnou izolaci. Funguje to tak, že chlupy zachytávají u pokožky vrstvu vzduchu ohřátou tělem. Třeba lišky, divočáci nebo srnci tak mohou být aktivní i během zimních měsíců, aniž by je mráz příliš potrápil.

Pak tu máme „spáče“. Ti se na zimu pořádně vykrmí a zalehnou k dlouhému spánku. Zimní spánek znamená, že jejich tělo přejde do úsporného režimu – srdce bije pomaleji, tělesná teplota klesne a dýchání se zpomalí. Například ježek se během zimního spánku nadechne jen 3–4krát za minutu, zatímco netopýr dokonce pouze jednou za hodinu! Díky tomu vydrží čerpat ze svých tukových zásob po celé měsíce, než se zase probudí. Mezi zimní spáče patří kromě ježků a netopýrů také plch nebo plšík.

A pak jsou tu ti, kteří zvolí strategii "kdo uteče, vyhraje". Ptáci jako čáp bílý, vlaštovky nebo rorýsi migrují na jih, do teplých krajů. Zajímavé je, že důvodem jejich odletu není ani tak zima samotná, ale spíš nedostatek potravy. Ta totiž během zimy zmizí, a tak se musí vydat tam, kde je jídla dostatek.

Ptáci, kteří zůstávají

Ale co ti ptáci, kteří tu s námi přes zimu zůstávají? Jak zvládají chlad, když vypadají tak drobně a křehce? V jejich případě platí – zdání klame. I ptáci mají svůj „zimní kabát“ – místo srsti se zahřívají peřím. Pod svrchním peřím mají jemnější, prachové peří, které funguje jako izolační vrstva. Zachytává vzduch ohřátý jejich tělem, což je skvělá ochrana proti mrazu.

Když je ptákům opravdu zima, dokážou se načepýřit. Tím si zvětší objem izolační vrstvy, a jejich tělo tak zůstane v teple. Je to vlastně podobné tomu, co děláme my lidé – když je nám chladno, zježí se nám chlupy a vznikne husí kůže. Jenže na rozdíl od ptáků nám už těch pár chlupů na těle moc nepomůže. Naštěstí máme to teplé oblečení.

Ptáci mají i další způsoby, jak se s mrazem poprat. Například se shlukují do hejn, což jim pomáhá udržet teplo, a hledají chráněná místa na nocování. Některé druhy, jako sýkorky, se dokonce naučily, že lidé jim během zimy rádi přilepší. Stačí vyhledat krmítko a je to o něco snazší.

Příroda si najde cestu

Ať už jsou to zvířata s hustou srstí, zimní spáči, nebo odolní ptáci, kteří tu s námi zůstávají – příroda vždycky najde způsob, jak si s náročnými podmínkami poradit. My lidé to máme díky technologiím a oblečení snadnější, ale je vždycky zajímavé sledovat, jak si s tvrdšími podmínkami poradí příroda kolem nás.

Filip