S čím se setkali první lidé v Austrálii?

 

Dnes se na internetu často setkáte s nějakými vtípky, které vyobrazují Austrálii v podstatě jako peklo na zemi. Jako místo, kde je jedovaté nebo jinak nebezpečné úplně všechno. No on k tomu asi i existuje důvod - jedovatí hadi, hmyz i savci, obří pavouci, krokodýli ve skvělé kombinaci se žraloky...

Ale věřte tomu, že oproti Austrálii, se kterou se setkali první lidé na tomto území před nějakými 65 000 lety, je to dnes jen slabý odvar.

Nevěříte? Tak se společně podívejme na pár druhů, které jsem pro dnešní článek vybral.

Diprotodon optatum

Dobře, hned tenhle první druh není nijak jedovatý, asi ani nemá smrtící špičáky. A pro někoho možná bude vypadat i roztomile, nebo přinejmenším neškodně. Nenechte se ale zmást. Diprotodon byl největší doposud známý vačnatec. Tenhle sympaťák měl na výšku téměř dva metry a vážil ke třem tunám. Asi jako dnešní nosorožec nebo hroch. Byl to sice býložravec, ale potkat se s rozzuřeným jedincem nebo snaha Diprotodona lovit mohla taky skončit přinejlepším vážným zraněním. Hroch nebo nosorožec taky nevypadají na první pohled nijak zvlášť vražedně a stejně byste si s nimi zahrávat nechtěli. 

Diprotodon vyhynul již před 25-46 tisíci lety, o jeho životě ale víme, že tvořil stáda, samci a samice ale žili přinejmenším po část roku odděleně. A jeho nejbližšími příbuznými jsou dnes vombati. 

Thylacoleo carnifex

 Tady už jde na první pohled poznat, že vačnatec tohoto jména byl pro první lidi postrachem. Dnes je největším masožravým vačnatcem ďábel medvědovitý a i když ten je velký pouze jako mýval, pokousat byste od něj nechtěli. Před nějakými 50 000 lety ale tohle první místo zabíral právě Thylacoleo. A to první místo si drží dodnes (jen tedy s tím, že před nějakými 30 000 lety vyhynul). V kohoutku měřil 70 cm, vážit mohl až 160 kg. Prostě vačnatý lev. Stejně jako oni měl také ohromnou sílu stisku a zatažitelné drápy na končetinách. Lovil zřejmě tehdejší obří klokany, co je ale ještě zajímavější - i již zmíněné Diprotodony. Svoji kořist přepadal ze zálohy. 

Procoptodon goliah

Přiznám se, tady jsem vybral jen obrovské zvíře. Nevím a nemyslím si, že by bylo nějak zvlášť nebezpečné lidem. Spíš naopak - lidi lovili tyhle klokany. Ale zase si vzpomeňte na to, že i dnešní klokani mohou svým kopem přinejmenším uštědřit závažná zranění. A to byl Procoptodon ještě o kus větší. Na výšku měl v klidu 2 m, váha přesahovala 200 kg - byl až 3x těžší než dnešní největší klokani - klokani rudí. Čím se od dnešních forem odlišoval je fakt, že neskákal a namísto toho běhal po dvou. 

A to ani zdaleka není všechno. Za zmínku stojí ještě minimálně jeden z největších ptáků, kteří kdy žili, pštrosu podobný Dromornis stirtoni, který na výšku měřil přes 3 m a vážil i půl tuny. I s touhle váhou ale uměl pěkně rychle běhat. Není jasné, zda se živil masem nebo rostlinou stravou. Za první obyvatele Austrálie doufám, že to byla ta druhá možnost. 

No a zapomenout nelze ani na obřího varana - Varanus priscus. I dnešní varani komodští budí respekt, tenhle vyhynulý druh ale měřil k 5 metrům. Měl jedovaté kousnutí a na jeho jídelníčku zřejmě figuroval i člověk. Což vzhledem k jeho rozměrům není až takové překvapení. Ale stejně ta představa trochu zamrazí...

A to je pro dnešek vše. Snad jen dodám, že lidé to v Austrálii i přes všechna tahle stvoření nějak zvládli a tamním podmínkám se přizpůsobili. Dokonce velmi pravděpodobně některá ta stvoření i vyhubili. 

Dejte mi do komentářů vědět, které z těchhle zvířat je nejděsivější pro vás. Za mě je to tedy obří varan.

Tak zase příště a zůstaňte zvědaví!

Filip