Tasmánští vačnatci v české zimě

Když v zoo vidíme v zimě venku lední medvědy, tučňáky nebo třeba soby, ani se nad tím moc nepozastavíme. Proč taky? Tahle zvířata k zimě doslova patří.

Ale co takový vombat, ďábel medvědovitý nebo někteří klokani? Jak ti to tady v zimě zvládají? Když se řekne slovo Tasmánie, asi málokdo z nás si představí sněhovou pokrývku nebo teploty spadající pod nulu. A přeci...

Tasmánie je ostrov u jižního pobřeží Austrálie, vzdálený asi 250 km. Oproti pevninské Austrálii má Tasmánie relativně chladné podnebí. Možná to zní překvapivě, ale podobně jako střed Evropy (a tedy i Česká republika) spadá Tasmánie do mírného podnebného pásu. Jen s tím rozdílem, že leží na jižní polokouli. To znamená, že roční období jsou tam obrácená – léto je od prosince do února, zima pak v červnu, červenci a srpnu.

A právě během tasmánské zimy mohou teploty klesat pod bod mrazu, přičemž na nejvýše položených místech ostrova se objevují i vydatné sněhové srážky.

Zvířata žijící na Tasmánii jsou tedy na zimu docela zvyklá. Naopak – kromě jejich tolerance k nízkým teplotám nás může překvapit jejich častá nesnášenlivost k těm vysokým. Vezměte si třeba vombata – ten tráví velkou část svého života v norách, protože nemá aktivní potní žlázy a při teplotách nad 30 °C mu hrozí vážné zdravotní problémy. (Mimochodem, jeho nora ho chrání i v opačném případě a to když je příliš zima - funguje prostě jako přírodní sklep.)

Ďábli medvědovití sice potní žlázy mají, ale přes den se většinou schovávají ve stínu a aktivní jsou hlavně v noci. A klokani? Ti jsou sice denní tvorové, ale nejraději si svou aktivitu nechávají na chladnější části dne – ráno nebo večer.

A ještě jedna zajímavost k vombatům a jejich otužilosti – vombati se nacházejí i nad hranicí sněžné čáry (trvalé sněhové pokrývky) a jsou jedinými vačnatci, kteří jsou v těchto výškách aktivní i v zimě. Díky svým silným končetinám a dlouhým drápům dokážou vyhrabat potravu i zpod sněhové pokrývky, a to klidně z hloubky až jednoho metru.

Ačkoliv tedy Tasmánie nepatří zrovna mezi první místa, která si spojíme s chladným počasím, i tam se lidé a zvířata v zimě klidně setkají s mrazem a sněhem. Takže až příště uvidíte některé z těch tasmánských (zvířecích) obyvatel v zimní zoo, možná si na chvíli připomeňte, že mráz ani sníh nejsou pro ně žádnou novinkou – a v mnoha případech naopak vítaným osvěžením. 

Filip