Záhada čtyřčat u pásovců

Sloni, gorily, orangutani, hrabáči a mnoho dalších savců sdílí jednu společnou vlastnost – obvykle rodí pouze jedno mládě. Dvojčata jsou spíše výjimkou. To platí pro většinu savců, ale co teprve čtyřčata?

Tato biologická zvláštnost se vyskytuje u určitých druhů pásovců, konkrétně v rodu Dasypus. I když se nejedná o stoprocentně pravidelný jev, čtyřčata se u nich rodí neobyčejně často. Tento proces se nazývá monozygotní polyembryonie.

Co je to monozygotní polyembryonie?

Než se ponoříme do detailů, stojí za zmínku, že nemusí nutně jít pouze o čtyřčata – podle druhu se může vyvinout 2 až 12 identických embryí.

Monozygotní znamená, že všechna mláďata pocházejí z jediné zygoty – tedy buňky, která vznikla spojením spermie a vajíčka. Polyembryonie zase označuje proces, kdy se tato jediná zygota rozdělí na několik samostatných embryí.

Výsledkem jsou geneticky identická mláďata, která jsou vždy stejného pohlaví.

Jak častá je polyembryonie v přírodě?

Polyembryonie se vyskytuje v různých živočišných říších. Například někteří parasitičtí lumci a vodní bezobratlí ji běžně využívají jako strategii rozmnožování. Mezi obratlovci je však typická právě pro pásovce rodu Dasypus, především byla pozorována u nejprozkoumanějšího druhu – pásovce devítipásého (Dasypus novemcinctus), který takto pravidelně rodí čtyřčata.

Proč se to děje právě u pásovců?

Odpověď na tuto otázku vědecká komunita ještě zcela nezná, ale existuje několik hypotéz. Jedna z nich naznačuje, že polyembryonie je adaptací pro druhy, jejichž samci produkují jen omezené množství spermatu nebo kde je těžké vytvořit dostatek vajíček. Tak by se zvyšovala pravděpodobnost, že přežije větší počet mláďat.

Další teorie poukazuje na jedinečně tvarovanou dělohu pásovců. U některých druhů je místo pro implantaci oplodněného vajíčka tak omezené, že se do něho vejde pouze jediné vajíčko. Aby se tento biologický limit obešel, dochází k polyembryonii – tedy k rozdělení jednoho embrya na více identických kopií.

Tato teorie je podporována faktem, že i jiné druhy pásovců mají podobně tvarovanou dělohu, ale nevyužívají polyembryonii – většinou rodí pouze jedno mládě. To naznačuje, že tento znak je prastarý a u rodu Dasypus došlo k takovému evolučnímu vylepšení.

To ale zase vede k jiné otázce: Proč se tak specifický tvar dělohy u pásovců vyvinul už na začátku? To je záhada, kterou budou biologové ještě dlouho zkoumat.